Člověk umírá tolikrát,kolikrát stratil přítele.

Život je važně nevyzpytatelnej.Když to nejmín čekáš udeří..a většinou do těch nejcitlivějších míst!

Včera se zdál být den jako každý jiný.Byla jsem sama doma.Najednou někdo zvonil,myslela sem,že je to máma tak sem poslala naše psy dolů jak sem s ní byla domluvená.Ale nic se nedělo jen psy štěkali.Bylo mi to divný tak sem se šla podívat z okna a tam stál múj kamarád se kterým sem se neviděla už docela dlouho.Chtěla sem mu hodit klíče,ale on řekl at jdu dolů.Byla už tma,z okna jsem ho moc neviděla....Když jsem přišla dolú zažila sem šok!Tohle nebyl ten hezkej kluk se kterým sem strávila děsně krásný chvíle,ten usměvavej kluk co nezkazil žádnou srandu.Stála přede mnou troska!Byl ůplně bledej,kruhy pod očima,vyhublej,třesl se.Po těle mi proběhl mráz,nemohla jsem vůbec mluvit.On to udělal za mně.Řekl mi,že do toho znova spadl,že potřebuje abych mu sehnlala zboží.nemohla jsem tomu uvěřit!On...slíbil mi,že už si nikdy nevezme a ted je zase na perníku a ještě po mně chce abych mu sehnala!Bylo to jako zlý sen!Popadla jsem dech....v očích jsem měla slzy.

Stojí přede mnou kluk,se kterým jsem chodila,který mě miloval,se kterým jsem chodila pařit,blbli jsme spolu...a ted je z něj naprostá troska...nic..jen třesoucí se bytost!Řekla jsem mu,že drogy mu prostě neseženu a řekla mu,že s tím musí okamžitě přestat!Děsně zrudl..bála sem se ho.Zeptala sem se jak dlouho v tom jede a on,že 3,5 měsice!!Řekla jsem mu,že to ještě může zachránit,že má ještě naději se z toho dostat sám....Děsně sme se pohádali.Prej,že doufal,že aspon já mu pomůžu a ne,že se proti němu obrátim a pošlu ho do léčebny!!On ale nechápe,že se mu tím snažím pomoct!

Naštval se a odešel....řvala jsem na něj a nic....spustili se mi slzy!Proč?Proč on??Nic jsem nechápala.Všechno se mi ničí jako domeček z karet...

Ted ho musím někde najít!Musím bejt s ním!Potřebuju,aby věděl,že mi na něm záleží a udělám pro něj vážně ckoliv jen když mi slíbí,že se z toho dostane,že se z toho CHCE dostat!!Vážně nevím co mám dělat.Cítim se tak děsně maličká...,bezradná!Kladu si tisíce otázek a žádná odpověd!

Jsem vážně zoufalá!Co mám dělat?Když ho nák najdu tak ho nesmim strašit žádnou léčebnou ani psychologem.Nechci do toho zatahovat náký lidi...musim to nak zvládnout sama.Na jednu stranu z toho mám strach,na druhou stranu vím,že pro toho klukam bych dýchala....